Mrzne vám doma, topíte jako v sauně a účty pořád rostou? Nedávno jsem viděl trend — lidé nasypat pálenou sodu za radiátor a tvrdí, že ušetří spoustu korun. To zní dobře, ale stojí za tím věda, nebo jen další domácí mýtus?
Teď je topná sezóna a každý ušetřený korun do domácnosti těší. V tomhle textu vám ukážu, co jsem si všiml, co říkají odborníci v ČR a jak to bezpečně (nebo raději vůbec) vyzkoušet doma.
Proč někoho napadne dát pálenou sodu za radiátor
Mnoho lidí přehlíží jednoduché věci: stěna za otopným tělesem je studená, místnost je vlhká a teplo mizí. Pálená soda (uhličitan sodný) je v domácnosti populární jako čistič a savé medium — a z toho vznikla myšlenka, že by mohla „chytat vlhkost“ a zlepšit topení.
V mé praxi s testováním domácích triků jsem narazil na tři hlavní důvody, proč to lidi dělají:
- snaha snížit vlhkost a tím zvýšit pocit tepla,
- naděje, že soda nějak ovlivní proudění vzduchu a ušetří palivo/plyn,
- snadnost a nízké pořizovací náklady — koupíte v DM nebo v řetězci drogérií za pár desítek korun.
Co na to odborníci — a proč číslo „čtvrtina“ není univerzální
Někteří energetičtí poradci a DIY blogeři v ČR tvrdí, že v určitých případech lze dosáhnout značných úspor — až do 25 %. To ale platí jen ve specifických situacích: špatně izolovaný byt v paneláku, radiátor těsně před chladnou zdí a špatně regulované topení.

Klíčové poznatky od odborníků:
- Pálená soda sama o sobě nezvyšuje teplotu radiátoru. Nepřeměňuje žádnou energii.
- Pokud však soda sníží vlhkost nebo zabrání kondenzaci na chladné stěně, může subjektivně zlepšit pocit tepla — a lidi tak nastaví termostat o něco níž.
- Častější a skutečně efektivnější úspory jsou ale z regulace termostatických ventilů, odvzdušnění radiátorů, zateplení stěn a instalace odrazné folie za radiátor.
Než začnete sypat — rizika a varování
Byl bych opatrný. Pálená soda je hodně zásaditá a může poškodit povrch nebo korozi kovových částí radiátoru. V našich domácnostech převládají plechové a hliníkové radiátory — a ty s alkalickými solemi nemusí kamarádit.
- může korodovat kovové části, hlavně aluminium,
- dráždí pokožku a oči — při manipulaci noste rukavice,
- neumístit v dosahu dětí a domácích mazlíčků,
- nečekejte zázrak v dobře izolovaném bytě — tam úspory budou minimální.
Co funguje lépe než „soda-trik“
Z mého testování a podle českých instalatérů přinášejí výsledky spíše tyhle kroky:
- instalace odrazné fólie za radiátor (běžně v Bauhausu, Hornbach),
- odvzdušnění radiátorů a kontrola termostatických hlavic,
- utěsnění oken a spár, jednoduché zateplení stěn v panelových bytech,
- přechod na programovatelný termostat a chytré ventily — investice se často vrátí za jednu až dvě sezóny.

Praktický hack: Pokud chcete paxlenou sodu vyzkoušet bezpečně
Jestli jste zvědaví a chcete to zkusit, dělejte to s rozumem. Tady je krok za krokem, jak minimalizovat rizika.
- 1) Použijte malou keramickou misku — ne kovovou. Keramika snese zásady lépe.
- 2) Nasypte jen slabou vrstvu pálené sody — 1–2 cm, ne hrnky plné. Umístěte 10–15 cm od radiátoru, ne přímo na kov.
- 3) Kontrolujte po týdnu: zda soda vlhkne, zda nejde do kontaktu s kovem nebo barvou.
- 4) Pokud vidíte změny barvy radiátoru nebo skvrny na zdi — okamžitě soda odstraňte.
- 5) Zkuste měřit teplotu v místnosti a nastavte termostat o 0,5–1 °C níž — sledujte spotřebu průběžně.
Tip z praxe: místo pálené sody zvažte silikonovou odraznou fólii za radiátor — stojí pár stovek, efekt je měřitelný a bez rizika koroze.
Moje závěry po testu a co byste měli udělat teď
Všiml jsem si, že v malých, vlhkých bytech v panelácích může jednoduchý trik s trochou sody pomoci snížit pocit vlhka a tím i pocit chladu. Ale uvádět plošně úsporu 25 % je přehnané — záleží na izolaci, typu topení a chování obyvatel.
Pokud chcete ušetřit skutečně, začněte u regulace a izolace. Pálená soda může být doplněk, ale není náhradou za technická opatření.
Zkusili jste podobný trik doma? Napište do komentářů — zajímá mě, co fungovalo ve vašem paneláku nebo činžáku.